Certifikát přátelství

97th Infantry division – Trident

97th Infantry division – znak

Tato divize byla založena již v roce 1918 v Campu Cody v Novém Mexiku. Do bojů v 1. světové válce již nezasáhla, ale ztratila více než 100 mužů během známé epidemie španělské chřipky ve výcvikovém táboře. Koncem roku 1918 byla divize rozpuštěna a převedena do zálohy – důstojníci byli převeleni k jiným jednotkám.

Ve znaku má již od roku 1922 bílý trojzubec v modrém poli. Celý znak ve tvaru štítu je ohraničen bílým lemováním. Jednotlivá ramena trojzubce mají znázorňovat státy Maine, New Hampshire a Vermont. Modrá barva modrou barvu jezer v těchto státech a bílý okraj připomíná sníh na vrcholcích hor ve stejných státech. Ironií osudu je, že téměř stejný trojzubec měla ve znaku německá 2. pancéřová divize, proti které 97. divize později bojovala na přístupech k Chebu.

Během 2. světové války byla 97. divize 25. února 1943 reaktivována v Camp Shift v Texasu. Prvním velitelem byl gen. Louis A. Craig, který byl v lednu 1944 vystřídán brigádním generálem Miltonem B. Halseyem.

V červenci 1944 byla divize přesunuta do Camp San Louis Obispo v Kalifornii a bylo rozhodnuto, že projde intensivním obojživelným výcvikem a potom bude nasazena do bojů v Tichomoří. V součinnosti s námořnictvem a námořní pěchotou prováděla do konce října vyloďovací výcvik na speciálních plážích v Camp Allan, Cornado Strand, San Clemente Island, San Nicolas Island a Camp Pendleton. V listopadu 1944 byla divize soustředěna v Camp Cook v Kalifornii, přímo v Tichém oceánu, asi 30 km od Santa Barbary. Tam byla podrobena dalšímu vyloďovacímu výcviku.

Situace se změnila po Ardenské ofenzivě v prosinci 1944, kdy bylo nutno doplnit prořídlé americké jednotky a 97. divize byla vyslána do Evropy. 140 000 mužů opustilo 19. února 1945 New York a 1. března dorazilo do Le Havre ve Francii. Zde zůstala do 27. března v Campu Lucky Strike. Tento den se divize přesunula z Francie, kde následující den překročila poblíž města Aachen německé hranice. Začátkem dubna byla nasazena v bitvě o Ruhrskou kapsu, kde již bojovalo dalších 16 amerických divizí. 97. divize překročila Rýn poblíž Bonnu a připravovala se k překonání řeky Sieg, kde se velmi uplatnil jejich původní obojživelný výcvik. Po překonání řeky bojovaly divizní jednotky o město Siegburg a Leverkusen. Solingen se vzdal bez boje a později kapituloval i Düseldorf. Několik vojáků získalo bronzové a stříbrné hvězdy za bojovou činnost a svobodník Joe R. Hastings jako jediný z divize i Kongresovou medaili cti. Bohužel o 4 dny později při jiné odvážné akci padl.

Po obsazení Porůří se celá divize přesunula nákladními vozidly 560 km až k Hofu a Markredwitzu, poblíž čs. hranic. Dne 23. dubna 1945 byla divize ve Wundsiedelu, kde přešla k XII. sboru 3. armády a začala přebírat úsek od 90. pěší a 2. Cav. Ten den osvobodily jednotky divize koncentrační tábor Flossenburg, poblíž čs. hranic.

97. ID US Army v ChebuMapka postupu 97. ID US Army

Do sestavy divize byly včleněny také 782. TB, 820. TDB a 444. AAA. S těmito podpůrnými jednotkami zahájila 24. dubna akci na dobytí přístupu k Chebu i dobytí samotného města. Po poměrně těžkém a vůbec největším boji, s kterým se americká armáda na území Československa setkala, byl 26. dubna Cheb dobyt. Toto vítězství bylo ovšem zaplaceno 46 padlými vojáky a 150 raněnými v tomto prostoru. Později ještě následovala několikahodinová bitva o chebské letiště, dne 28. dubna, při které bylo zraněno asi 16 vojáků. Od 29. dubna divize předávala úsek 1. pěší divizi a veškeré jednotky 97. divize se začaly soustřeďovat podél čs. hranice od hory Dyleň až po Domažlice.

1. května 1945 byla 97. divize přidělena k V. sboru a 5. května celá divize s 1. ID na levém boku a 90. ID, později 2. ID na pravém boku, zahájila postup do západních Čech. Během postupu musela divize umožnit průjezd jednotkám 16. AD na Plzeň. 97. divize, konkrétně 386. pluk a část 389. děl. praporu, se zadem přes Touškov do Plzně také dostala a dle výpovědi veteránů těchto jednotek, kuriózně obsadili jednu pro ně velmi důležitou budovu, a to pivovar, který k jejich nelibosti museli do večera 6. 5. předat důstojníkům 16. AD a sami se museli z Plzně stáhnout do prostoru Touškova a Konstantinových Lázní, kde bylo divizní velitelství. Na rozdíl od ostatních jednotek dostala 97. divize rozkaz – do 15. května se přemístit do Německa do prostoru Bambergu.

V červnu 1945 odjela celá divize do USA a po 30 denní dovolené se divize opět soustředila ve Fort Braggu v Sev. Karolíně, kde se opět připravovala k původnímu nasazení do bojů proti Japonsku.

Koncem srpna divize opustila Seattle a vydala se na cestu s cílem Jokohama. Při 48 hodinové zastávce na ostrově Ivo Jima se vojáci doslechli o kapitulaci Japonska. Do Japonska dorazila divize počátkem září a zůstala zde v prostoru ostrova Honšu, kde se musela postarat o zásobování a životní potřeby asi 4 000 000 Japonců až do 31. března 1946, kdy se divize vrátila zpět do USA a byla rozpuštěna.

97. divize byla opět reaktivována v roce 1969 jako záložní divize ARCOM (Army Reverse COMmand) a slouží jako výcviková jednotka pro vojenskou policii, zdravotnický personál, administrativní jednotky a logistiku. Má i mírně pozměněný znak a výklad znaku je také rozdílný od původního. Války ve Vietnamu se zúčastnily i čtyři zdravotnické jednotky z této reaktivované divize.

Velitel divize

brig. gen. M. B. Halsey březen – květen 1945

Složení divize

303. pěší pluk 303. děl. prap. (105 mm) 322. ženijní prap.
386. pěší pluk 365. děl. prap. (105 mm) 322. zdravot. prap.
387. pěší pluk 389. děl. prap. (105 mm) 97. týlová rota
97. průzkum. oddíl 922. děl. prap. (105 mm) 797. dílenská rota
97. spojovací rota četa MP velitelská rota

Větší osvobozené lokality v ČSR

303. pěší pluk Mariánské Lázně, Teplá, Toužim, Úterý
386. pěší pluk Frant. Lázně, Hazlov, Tachov, Rozvadov, Bor, Přimda, Kladruby, Stříbro,Plzeň
387. pěší pluk Cheb, Konstant. Lázně, Nečtiny, Manětín, Klenovice

Ztráty

Padlí v boji 214 vojáků
Zranění v boji 721

Vyznamenání

Medal of Honor 1
Distinguished Service Cross 2
Distinguished Service Medal 1
Silver Star 96
Legion of Merit 2
Bronze Star 347
CONVOY OF REMEMBRANCE 1945 až 2007 – Veterán 97 ID pan John Del Santo

Veterán 97 ID pan John Del Santo se osobně zůčastnil celé trasy naším klubem pořádaného CONVOY OF REMEMBRANCE 1945 – 2007 a 2008 na palubě jednoho z klubových jeepů. Všichni se skláníme před jeho výdrží a životním optimizmem.

Veterán jenž sloužil s 9. pěší divizí v Tunisu, skákal se 101. výsadkovou divizí v Normandii po vyléčení svého zranění (po výbuchu dělostřeleckého šrapnelu) byl nasazen při obraně Bastogne v Ardenách (zde dostal Stříbrnou hvězdu a byl povýšen na poručíka) a byl přidělen 97. pěší divizi k dělostřeleckému praporu s kterým, prošel z Le Havre přes Cáchy překročili Rýn u Bonnu a dorazili až na Československé hranice a zúčastnil se dobývání Chebu a přes Rozvadov, Peřejov, Nové Domky a Bor u Tachova se dostal až do Města Touškov a 6.5. 1945 se podílel na osvobození Plzně. Ve Druhé světové válce byl vyznamenán 1 x Stříbrnou hvězdou, 2 x Bronzovou hvězdou a 2 x Purporové srdce. Po skončení Druhé světové války byl převelen spět ke 101 výsadkové divizi s kterou bojoval ve válce v Koreji a během Vietnamské války působil jako instruktor výsadkářů 101. výsadkové divize. V roce 1978 odešel do výslužby v hodnosti plukovníka.

Thank You John!

2012 © Military Car Club, Plzeň. Vyrobilo studio WEB&DTP. Aktualizace 9. 11. 2017